... aneb NHL a můj americký víkend. Toho krásného počasí, které nás celé dva dny provázelo, jsem si ani trošku neužila. Jenom práce, práce a práce... a bolavé nohy. Jak jsem už zmiňovala, moje milované černé balerínky se po ani ne měsíci nošení rozhodly pro odchod na věčnost a tak, protože se mi nechtělo shánět na rychlo nové pracovní boty, vyrazila jsem v podpatcích. Osudová chyba! Včera jsem je sice nahradila kozačkami, ale moc jsem si také nepomohla. Dost už fňukání.
Akutně potřebuju ke kadeřnici, nahodit nějaký střih, a tak. A hlavně mám chuť zas trošku experimentovat. I když všeobecně miluju černou, jednou za čas mě to popadne a já se rozhodnu, že to chce změnu. A jak je všeobecně známo, černá barva jde dolů hodně těžko, takže pak půl roku vypadám jak *****, než konečně dosáhnu jakéhosi požadovaného odstínu. A v závěru se stejně vrátím k černé. Nejdradši bych se dostala ke své přirozené barvě a u té už zůstala... ale to je také běh na dlouhou trať. Takže prozatím si to nejspíš nechám trochu zesvětlit.
Už je to dávno předávno, co jsem měla svojí barvu. Ale něco mi říká, že by měla nakonec vypadat asi takto:
With love Teresse
No comments:
Post a Comment