Wednesday, October 06, 2010

La vie en rose


Zamilovala jsem se. Do francouzštiny. A také do Edith Piaf. Podruhé a ještě víc než předtím. V úterý jsem měla svou úplně nejprvnější hodinu francouzštiny v životě... a jestli někdy budu rozumět běžné řeči, tak si snad sama vyrazím medaili. Ale teď mi ke štěstí stačí těch pár frází, které umím. Od rána do večera poslouchám Non je no regrette rien a od večera do rána mi společnost dělá paní Deppová a její Joe le taxi. Ve volných chvílích si pročítám vinný lístek z práce a přitom si připadám děsně důležitě, protože se možná u 3 vín z 10 nespletu s výslovností. Jak málo člověku stačí ke štěstí!
With love Teresse


1 comment:

  1. Hah taky bych chtěla strašně umět Francouzky. Ale je to prý děsivě těžké. Držím palce ať to zvládneš jak tu Francoužtinu tak tu vysokou ! :)

    ReplyDelete